Potřebujete petrikbrokers.cz

Jak Čechům škodí vítr, hromy a blesky a jak se proti nim brání?

Přes­to­že jmé­na Emma, Kyrill či Xaver půso­bí cel­kem přá­tel­sky, skrý­va­jí se za nimi orká­ny, kte­ré v posled­ních letech bez­lí­tost­ně pus­to­ši­ly Čes­kou repub­li­ku. Jak vyplý­vá z úda­jů Čes­ké aso­ci­a­ce pojiš­ťo­ven (ČAP), jen loň­ské vět­ry, včet­ně orká­nu Xaver, napácha­ly ško­dy ve výši 1,7 mili­ar­dy korun. Ani výše škod způ­so­be­ná bou­ře­mi a krupo­bi­tím není zane­dba­tel­ná. To je důvod, proč se v rám­ci své sed­mé kam­pa­ně Únor – měsíc pojiš­tě­ní zamě­řu­je ČAP detail­ně­ji prá­vě na živly.

Roz­hod­ně není pra­vi­dlem, že nás vichři­ce ohro­žu­jí pře­de­vším v létě. Ty nej­ni­či­věj­ší nás vět­ši­nou posti­hu­jí v zim­ních měsí­cích. Za ško­dy způ­so­be­né orká­nem Kyrill, kte­rý se Čes­kou repub­li­kou pro­hnal v led­nu 2007, pojiš­ťov­ny vypla­ti­ly přes dvě mili­ar­dy korun. Břez­no­vá vichři­ce Emma z roku 2008 byla sice o něco mír­něj­ší, přes­to vysta­vi­la účet ve výši 1,27 mld. Kč a výše její prů­měr­né ško­dy před­sta­vo­va­la 35 tis. Kč. „Loň­ský orkán Xaver byl ve srov­ná­ní se jme­no­va­ný­mi udá­lost­mi výraz­ně men­ší­ho roz­sa­hu. Pojiš­ťov­ny vypla­ti­ly za více než 3 tisí­ce škod „jen“ 130 mil. Kč. Vez­me­me-li však v úva­hu, že je maje­tek Čechů pojiš­těn pro­ti násled­ku živlů jen z 50 %, pak se více než 3 tisí­ce z nás muse­lo pár dní před Váno­ci vyrov­nat z vlast­ních zdro­jů se ško­da­mi ve výši až něko­li­ka desí­tek tisíc,“ komen­tu­je nedáv­nou situ­a­ci mana­žer­ka komu­ni­ka­ce a vzdě­lá­vá­ní ČAP Mar­ce­la Koty­ro­vá.

Vichři­ce a krupo­bi­tí měří měs­tům i ven­ko­vu stej­ným met­rem…
Cel­ko­vě loň­ské vichři­ce a krupo­bi­tí, kte­ré na celém úze­mí repub­li­ky způ­so­bi­ly ško­dy ve výši 1,7 mili­ar­dy korun, se sta­ly v časo­vém hori­zon­tu posled­ních dese­ti let dru­hým nej­ni­či­věj­ším pří­rod­ním živlem, hned po povod­ních. V let­ních měsí­cích býva­jí vichři­ce čas­to spo­je­né s bouř­ka­mi, úde­ry bles­ku, pří­pad­ně i s krupo­bi­tím a lokál­ní­mi zápla­va­mi. „Nej­čas­těj­ším typem škod z těch­to let­ních živlů jsou stře­chy poni­če­né vichři­cí, krupo­bi­tím nebo pádem stro­mu. Výjim­kou nejsou skle­py pod­má­če­né prud­ký­mi pří­va­lo­vý­mi deš­ti. Tako­vé­to ško­dy dosa­hu­jí v prů­mě­ru 48 tisíc korun,“ pokra­ču­je mana­žer­ka komu­ni­ka­ce ČAP. O tom, že tyto živly není rad­no pod­ce­ňo­vat, se moh­li pře­svěd­čit napří­klad oby­va­te­lé Pra­hy v roce 2010, kdy sva­to­vác­lav­ské krupo­bi­tí způ­so­bi­lo během jed­no­ho víken­du ško­dy na majet­ku za bez­má­la dvě mili­ar­dy korun.

Jak je to s oba­va­mi Čechů z vichřic, bou­řek a bles­ků?
Pod­le exklu­ziv­ní­ho prů­zku­mu ČAP jsou požár, úder bles­ku a vichři­ce pro Čechy ta nej­o­bá­va­něj­ší rizi­ka. A přes­to­že jen 21 % lidí nezná niko­ho, kdo ješ­tě neře­šil živel­ní pojist­nou udá­lost, chrá­ní si odpo­ví­da­jí­cím pojiš­tě­ním svůj dům jen 67 % Čechů a svou domác­nost dokon­ce jen nece­lá tře­ti­na z nás. Při­tom hlav­ní typy těch­to škod býva­jí kry­ty již ze základ­ní­ho pojiš­tě­ní, stej­ně jako požár, k němuž může násled­kem úde­ru bles­ku dojít. Pojiš­ťov­ny však nabí­ze­jí i různá při­po­jiš­tě­ní, na kte­rá je vhod­né se při sjed­ná­ní infor­mo­vat. „Jed­ním z nich může být pojiš­tě­ní elek­trospo­tře­bi­čů pro­ti rizi­ku pře­pě­tí v síti, kte­ré 30 % lidí zamě­ňu­je s rizi­kem pří­mé­ho úde­ru bles­ku,“ uvá­dí Mar­ce­la Koty­ro­vá a vysvět­lu­je: „Pří­mý úder bles­ku poško­dí obvykle všech­ny elek­trospo­tře­bi­če v objek­tu, kte­ré byly v tu chví­li zapo­je­ny do sítě. K zako­lísá­ní napě­tí však dochá­zí v šir­ším oko­lí od mís­ta úde­ru a elek­trospo­tře­bi­če, nej­čas­tě­ji napá­je­cí zdro­je, jsou poško­ze­ny pou­hým důsled­kem úde­ru bles­ku.“

Pojiš­tě­ní nesta­čí jen dob­ře sjed­nat, je tře­ba jej i dob­ře spra­vo­vat!
Aby pojist­né plně­ní, spl­ni­lo to, co se od něj oče­ká­vá, tedy úpl­nou finanč­ní kom­pen­za­ci ško­dy, je tře­ba pojist­nou smlou­vu prů­běž­ně aktu­a­li­zo­vat a úměr­ně navy­šo­vat pojist­nou část­ku pod­le aktu­ál­ních výda­jů. Pokud totiž vichři­ce odne­se zce­la novou stře­chu za 300 tisíc Kč a dům je his­to­ric­ky pojiš­těn na půl mili­o­nu Kč, hro­zí, že bude při pojist­né udá­los­ti pojiš­ťov­na plně­ní krá­tit ve stej­ném pomě­ru, v jakém je pojist­ná část­ka k hod­no­tě pojiš­tě­né­ho majet­ku. „Pokud již ke ško­dě došlo, ško­du peč­li­vě zdo­ku­men­tuj­te a co nejdří­ve nahlas­te pojiš­ťov­ně. Pro ply­nu­lej­ší vyří­ze­ní pojist­né udá­los­ti dolož­te pojiš­ťov­ně fak­tu­ry a ostat­ní dokla­dy o naby­tí zni­če­né­ho majet­ku. Na to stan­dard­ně zapo­mí­ná 51 % respon­den­tů výzku­mu,“ upo­zor­ňu­je Mar­ce­la Koty­ro­vá. Neza­po­mí­nej­te na pre­ven­ci. Blesk nebo zkrat nejsou jedi­ný­mi pří­či­na­mi požá­ru, někdy sta­čí pre­ven­tiv­ní opat­ře­ní a dosta­teč­ná opa­tr­nost, aby se ško­dě pře­de­šlo. Také na bouř­ku nebo vichři­ci je mož­né se při­pra­vit, aby byla ško­da co nejmír­něj­ší.

Jak mini­ma­li­zo­vat ško­dy způ­so­be­né vichři­cí, bouř­kou, krupo­bi­tím či požá­rem?

  • Před pří­cho­dem vět­ru nebo krupo­bi­tí pre­ven­tiv­ně zajis­tě­te okna, dve­ře, odstraň­te nebo upev­ně­te vol­ně ulo­že­né před­mě­ty (např. kvě­ti­ná­če, zahrad­ní náby­tek), kte­ré mohou v důsled­ku vět­ru ohro­žo­vat oko­lí.
  • Dávej­te si pozor zejmé­na na vol­ně leží­cí ple­chy, skle­ně­né výpl­ně nebo jiné pev­né a ost­ré před­mě­ty, z nichž se za sil­né­ho vět­ru stá­va­jí smr­tí­cí zbra­ně.
  • Sil­ná bouř­ka bývá pro­vá­ze­na i sil­ným větrem, zajiš­tě­ním oken a dve­ří zabrá­ní­te prů­va­nu a jejich pří­pad­né­mu poško­ze­ní nebo poško­ze­ní dal­ší­ho vyba­ve­ní domác­nos­ti.
  • Udr­žuj­te bleskosvod v pro­vo­zu­schop­ném sta­vu. Jeho revi­ze by měla být vždy pro­vá­dě­na licen­co­va­ným reviz­ním tech­ni­kem.
  • Pokud nemá­te insta­lo­va­né pře­pě­ťo­vé ochra­ny a blí­ží se bouř­ka, vytáh­ně­te napá­je­cí kabe­ly elek­trospo­tře­bi­čů ze zásu­vek, ško­dy vznik­lé pře­pě­tím v síti v rám­ci pojiš­tě­ní úde­rem bles­ku pojiš­ťov­na nehra­dí. Zvlášť ohro­že­né jsou elek­tro­nic­ké pří­stro­je s obra­zov­kou, ale i prač­ka, tele­fon­ní lin­ky, počí­ta­če.
  • Pokud zjis­tí­te požár v jeho počá­teč­ní fázi, pokus­te se ho uha­sit hasi­cím pří­stro­jem. V opač­ném pří­pa­dě kon­tak­tuj­te hasi­če. Pokud lze, zastav­te pří­vod ply­nu a vypně­te elek­tric­ký proud.
  • Do pří­jez­du hasi­čů neod­vě­trá­vej­te pro­sto­ry, v nichž hoří. Pří­stup vzdu­chu inten­zi­tu hoře­ní zvy­šu­je, a tím vzni­ká dal­ší ško­da.
  • Moto­ro­vá vozi­dla nepar­kuj­te pod stro­my či v blíz­kos­ti něče­ho, co hro­zí zří­ce­ním, dávej­te si pozor na vyso­ké slou­py.

Zdroj: Čes­ká aso­ci­a­ce pojiš­ťo­ven

Comments are closed.

 

Sledujte počasí